Říjen 2010

Sasuke a Sakura

20. října 2010 v 21:01 | Kavasaky |  Naruto
Sasuke a Sakura v posteli
Sasuke a Sakura
Saau Saku
sasusaku
Sakura a Sasuke
bude iněkce
Sakura se Sasukem
sakura se Sasukem v posteli

Hodina č. 17 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:37 | Kavasaky |  Ekonomika
Konkurence a monopol, úloha státu

Konkurence mezi nabídkou a poptávkou                                                              
                                                                                              cenová
Konkurence na straně poptávky                             necenová

Konkurence na straně nabídky
                                                                                              dokonalá           monopolní konkurence     
                                                                                              nedokonalá       oligopol
                                                                                                                         monopol
Tržní konkurence = proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu

Konkurence mezi nabídkou a poptávkou
-       výrobci chtějí prodat, co vyrobili s co nejvyšším ziskem
-       spotřebitelé chtějí uspokojit své potřeby nákupem zboží za co nejnižší cenu
-       rovnovážný stav je určitý kompromis mezi nabídkou a poptávkou a pokud chtějí plnit svoje potřeby, musí se obě strany tomuto bodu přiblížit

Konkurence na straně poptávky
-       střet zájmů jednotlivých spotřebitelů vstupujících na trh
-       její význam roste, když je poptávka vyšší než nabídka, pak konkurence mezi spotřebiteli vede k růstu ceny
-       na straně poptávky může vystupovat u některých produktů jen jeden poptávající, pak hovoříme o tzv. monopsonu (např. stát je jediným poptávajícím u zbraní hromadného ničení)

Konkurence na straně nabídky
-                     hovoříme o tzv. hospodářské soutěži
-                     je významná v případě, kdy nabídka je menší než poptávka

Druhy konkurence na straně nabídky:
1)      Cenová konkurence - spočívá ve zdánlivě nesmyslném dobrovolném snižování ceny zboží ze strany výrobců
2)      Necenová konkurence - zde jsou různé metody (kvalita, reklama, obalová technika, poskytování slev, apod.)

Z hlediska podmínek, jaké mají výrobci na trhu, se rozlišuje:
1)      Dokonalá konkurence
-       stav, kdy všichni nabízející mají rovné podmínky přístupu na trh (nikdo nemá výsadní postavení)
-       je abstrakcí ekonomické teorie (v praxi téměř neexistuje)
2)      Nedokonalá konkurence - všichni prodávající nemají stejné postavení na trhu

Situace v nedokonalé konkurenci:
1)      Monopolistická konkurence - na trhu existují firmy s dominantním postavením, ale současně zde působí i řada menších konkurenčních firem (je to kombinace dokonalé konkurence a úplného monopolu)
2)      Oligopol - na straně nabídky existují dva nebo pouze několik málo velkých subjektů s dominantním postavením
3)      Monopol − jediný prodávající má výsadní postavení na trhu a absolutní moc nad spotřebitelem (je zakázaný)
-       typy vznikajících monopolů:
a)      kartel - dohoda mezi samostatnými konkurenty o cenách, dělení teritorií působnosti apod.
b)      syndikát - dohoda o společném nákupu nebo prodeji (konkurenti zůstávají samostatní, ale k získání lepších podmínek dodavatelů se spojují v celek)
c)      trust - propojení v oblasti výrobní kooperace
d)      koncern - spojení dvou rovnocenných partnerů nebo větší firma koupí menší

Úloha státu
- v každé vyspělé zemi existují protimonopolní zákony, které vznik a fungování monopolů regulují, aby nedocházelo k poškozování zákazníků
- v ČR je tato problematika upravena obchodním zákoníkem

Hodina č. 16 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:37 | Kavasaky |  Ekonomika
Sestavení tabulky nabídky a poptávky, určení rovnovážné ceny, grafické znázornění


Sestavte tabulku nabídky podniku JASAN, které vyrábí televizory. Pokud cena výrobku stoupne o 1.000,- Kč, stoupne jeho nabízené množství o 500 ks.

Cena
Nabízené

množství v ks

8.000,-
1.000

8.500,-
1.250

9.000,-





































Sestavte tabulku poptávky po televizorech, které vyrábí podnik JASAN. Pokud cena výrobku klesne o 1.000,- Kč, stoupne poptávané množství o 500 ks.

Cena
Poptávané

množství v ks

14.500,-
1.000

14.000,-
1.250

13.500,-





































Určete podle obou předchozích tabulek, jaká bude rovnovážná cena a jaké rovnovážné množství?
Obě tabulky graficky znázorněte a graficky určete rovnovážnou cenu.


Hodina č. 15 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:36 | Kavasaky |  Ekonomika
Tržní mechanismus, tržní rovnováha

Tržní mechanismus
-       způsob samořízení trhu
-       tento mechanismus způsobuje pohyb ceny podle poptávky a nabídky
-       jestliže je vysoká nabídka a nízká poptávka (firmy nabízejí více zboží, než jsou spotřebitelé schopni a ochotni koupit), vzniká na trhu přebytek
-       proto musí dojít ke snížení ceny, aby se podpořil vzrůst poptávky a naopak se omezila nabídka
-       v opačné situaci, kdy firma nabízejí při dané ceně méně zboží, než jsou kupující ochotni koupit, dochází k nedostatku zboží na trhu
-       cena se zvýší, což vede k omezení poptávky a naopak ke stimulaci nabídky
-       tímto způsobem funguje tržní mechanismus v tzv. dokonalé konkurenci
-       prostřednictvím tržního mechanismu se vytváří rovnovážné ceny, které regulují nabídku a poptávku

Tržní rovnováha
-       při zvýšení ceny určitého statku klesá jeho poptávané množství, naproti tomu nabízené množství jiného se zvyšuje
-       střetávání poptávky a nabídky na trhu vytváří rovnovážnou cenu a rovnovážné množství = vniká tržní rovnováha
-       mezi nabízeným a poptávaným množstvím a cenou existuje zpětná vazba



Grafické znázornění tržní rovnováhy


Tržní rovnováha (bod tržní rovnováhy) → prodávající jsou ochotni za určitou cenu prodávat přesně takové množství zboží, jako jsou kupující za tu samou nedostatek cenu ochotni kupovat

Při nedostatku
-       vniká soutěž kupujících, neboť jsou ochotni koupit výrobky i za vyšší cenu
-       výrobci na tuto skutečnost reagují buď zvýšením ceny, nebo zvýšením nabízeného množství
-       na zvýšení ceny kupující reagují snížením poptávaného množství a nedostatek se snižuje

Při přebytku
-       nejde výrobek na odbyt
-       vzniká soutěž mezi prodávajícími - pokud chtějí výrobky prodat, musí snižovat ceny (tím také klesá nabízené množství
-       u kupujících snížení ceny vyvolá zvýšení poptávaného množství a přebytek se snižuje

Hodina č. 14 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:35 | Kavasaky |  Ekonomika
Zboží a cena

Zboží
-       je předmětem směny na trhu
-       jsou to statky, které jsou vyráběny pro uspokojování potřeb jiných lidí, než jsou sami výrobci
-       jde tedy jen o ty služby nebo statky, které jiné ekonomické subjekty uznávají jako prostředek pro uspokojení jejich potřeb
-       každý produkt lidské činnosti, který uspokojuje určitou potřebu člověka a který se dostává do spotřeby směnou, se nazývá zboží

Hodnoty zboží:
1.      užitná hodnota - každý statek nebo služba má pro určitého zájemce užitnou hodnotu, protože představuje prostředek k uspokojení jeho potřeby (často se může lišit od tržní hodnoty - např. hodnota vody v momentě, kdy má člověk žízeň a kdy jí naopak nemá)
2.      směnná hodnota - kvantitativní vyjádření hodnoty nabízeného zboží (často vyjádřená v peněžních jednotkách)

Základní rozdělení zboží
-       potravinářské zboží - uspokojuje výživové a chuťové nároky spotřebitele
-       průmyslové zboží - uspokojuje další hmotné a kulturní potřeby spotřebitele (odívání, bydlení, hygiena, ulehčení práce v domácnosti, naplnění volného času, kulturní a estetické potřeby...)

Cena
- vyjadřuje hodnotu zboží v penězích, stanovuje ji obchodník a výrobce
- částka, za kterou se prodává zboží

Cíle podniků při stanovení ceny
- dosažení zisku
- prodejnost výrobků
- získání nových zákazníků
- proražení na další trhy
(i v zahraničí)
=> vede k maximalizaci tržní hodnoty firmy

Rizika při stanovení ceny:
1.    příliš vysoká cena - spotřebitel není ochoten cenu akceptovat v plném rozsahu
2.    příliš nízká cena - zpravidla pod úrovní nákladů, účelem takto stanovené ceny je dosáhnout určitého podílu na trhu, a pak postupně cenu zvyšovat
- cena by měla odpovídat potřebám cílového trhu (zákazníkům, kterým je výrobek určen), charakteru výroby a jakosti

Metody stanovení ceny

1.       Nákladově orientovaná cena. - podnik si stanoví náklady na výrobu a k nim připočítá určitou míru zisku (kalkulační vzorec)
2.       Metoda orientovaná na konkurenci - podnik zde stanoví ceny vyšší, nižší nebo stejnou jako konkurence
§           vyšší než konkurence (především u značkového zboží) tzv. skimming
§           nižší než konkurence (pobízíme se zákazníkovi a počítáme s tím, že tím hodně zákazníků přesvědčíme a přes malý zisk na jednom výrobku dosáhneme velkého celkového zisku)
§           stejná jako konkurence (spoléháme na necenovou konkurenční výhodu, např. lepší reklamu).
3.       Cena podle hodnoty vnímané zákazníkem - zahrnuje ocenění výrobku nebo služby z pohledu zákazníka (jakou hodnotu má výrobek z hlediska zákazníka)
4.       Cena stanovená přirážkou - podnik sečte výrobní náklady na výrobek a k nim přičte určité procento jako přirážku


Strategie stanovení ceny

Při stanovení strategie stanovení ceny musí podnik vycházet z toho v jaké fázi životního cyklu se výrobek nachází. U cela nových výrobků může podnik volit ze základních strategií:
1.          Skimming (neboli sbírání smetany)
§                 Tato metoda spočívá ve stanovení vysokých cen pro produkty nově uváděné na trh a v postupném snižování cen v průběhu životního cyklu. Tato cenová politika bývá typická např. pro počítače či mobilní telefony. Cílem této cenové politiky je rychle pokrýt vysoké náklady výzkumu, vývoje a uvedení na trh, a to maximalizací krycího příspěvku na jednotku.
§                 Tato cenová strategie, založená na postupném rozšiřování potenciálního trhu, maximalizuje zisk z prodeje produktu v rámci celého životního cyklu. Může také sloužit k dlouhodobému formování vlastního trhu, založeném na budování specifické image.
2.          Pronikání na trh (penetration pricing)
§                 Cenová strategie s obdobným cílem jako předchozí - rychle pokrýt počáteční náklady, nikoli však cestou vysokých cen, ale velkých objemů produkce, čili maximalizace objemu prodeje.
§                 Strategie pronikání spočívá ve stanovení nízkých cen nových produktů v zájmu stimulace co nejvyššího objemu prodeje.


Srážky a slevy z ceny
Při stanovení prodejní ceny mohou prodejci využívat řady nástrojů, kterými zvýhodňují kupující při nákupu z cenového hlediska se jedná o poskytování slev a to např.
§         srážka při platbě (skonto)- buď při platbě v hotovosti nebo při dřívější úhradě faktury
§         kvantitativní srážka (množstevní rabat) - předem známé snížení ceny při nákupu většího objemu zboží
§         funkční srážky - poskytována distribučním článkům které při jejím poskytnutí přebírají na sebe některé marketingové funkce (reklama, školení, servis apod.)
§         sezónní srážky - slevy z cen při nákupu mimo sezónu
§         slevy pro dlouhodobé smluvní odběratele - poskytuje se pravidelným zákazníkům, kteří v průběhu určitého období zakoupí zboží v určité hodnotě

Techniky tvorby ceny

Především psychologický vliv mají různé dílčí techniky:
§         ceny končící číslicí 9 - vypadají opticky nižší,
§         cenové řady - např. výrobce kompaktních disků vytvoří cenovou řadu 159,- Kč, 189,- Kč a 229,- Kč a každý ze svých výrobků zařadí do některé z těchto "škatulek" . Je to rychlá orientace pro zákazníky i pro obchodníky.
§         délka splatnosti zboží - 14 dní, 21 dní, měsíc, u zahraničních odběratelů není výjimkou i splatnost 3 nebo 6 měsíců. Délkou
doby splatnosti vlastně poskytuje dodavatel odběrateli obchodní úvěr. Některé obchodní partnery přesvědčíte lépe poskytnutím delší splatnosti než slevou z ceny.
§         přeškrtnuté ceny

Hodina č. 13 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:34 | Kavasaky |  Ekonomika
Poptávka

-       je to množství zboží, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit
-       v každém okamžiku existuje zcela určitý vztah mezi tržní cenou zboží (nezávisle proměnná) a množstvím (závisle proměnná), které jsou kupující ochotni si koupit. Tento vztah mezi cenou a nakupovaným (poptávaným) množstvím se nazývá poptávková funkce
-       číselným údajům můžeme dát grafickou podobu => poptávková křivka


Křivka poptávky

                 C    … cena


              30                                                              P - poptávka

              20

              10                                         P



                   0   100 200 300 400
500
600
   M   … nabízené množství

-       vztah mezi Q a P je nepřímý - Q roste, když P klesá => křivka je klesající = zákon klesající poptávky



Zákon klesající poptávky říká, že pokud cena určitého zboží stoupne (za jinak stejných podmínek), mají kupující (spotřebitelé) tendenci kupovat menší množství tohoto zboží. Podobně, sníží-li se cena, pak poptávané množství vzroste.


-       při růstu ceny má poptávané množství tendenci klesat. Důvody:
a)        substituční efekt - při růstu ceny určitého zboží se ho snažíme nahradit jiným, podobným - levnějším
b)        důchodový efekt - nominální hodnota našeho důchodu zůstává, ale jeho reálná hodnota klesá -> omezení



Faktory ovlivňující poptávku:
1.        průměrný důchod spotřebitele
- roste-li průměrný důchod spotřebitele, je poptávka po zboží vyšší (poptávka po zboží podřadném ale klesá!) a naopak;
2.        velikost trhu - dáno velikostí dané populace
3.        cena zkoumaného výrobku nebo služby
4.        změna ceny a dostupnosti spotřebitelských substitutů a komplementů
substituty = konkurenční výrobky (mající stejnou funkci)                 - důležitým faktorem je
     ↑ cena substitutů
->
poptávka po zboží

a naopak                   dostupnost substitutu
komplementy = doplňkové zboží (auta - benzín, pivo - láhev)                     
     ↑ cena komplementů
->
poptávka po zboží

a naopak               
5.        celkové bohatství domácnosti
6.        struktura potřeb domácnosti a subjektivní ocenění užitečnosti výrobků
7.        subjektivní faktory - vkus, preference (společenské a historické faktory) - souvisí s módou, reklamou
8.        specifické faktory (např. déšť hraje roli u deštníků, množství sněhu u lyží, …)
9.        místo, kde spotřebitel žije
10.    působení reklamy

Typy poptávky:
1.    dílčí - poptávka všech kupujících po jednom výrobku
2.    individuální - poptávka jednoho kupujícího nebo poptávka po produkci jednoho výrobce
3.    agregátní - celková poptávka, je součtem individuálních poptávek


Hodina č. 12 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:34 | Kavasaky |  Ekonomika

Nabídka

-        množství výrobků, které jsou firmy ochotny vyrábět a prodávat za určitou cenu
-        nabídková funkce (nabídková křivka) určitého zboží vyjadřuje vztah mezi jeho tržní cenou (nezávisle proměnná) a mezi množstvím (závisle proměnná) tohoto zboží, které jsou výrobci ochotni vyrábět a prodávat


Křivka nabídky

     C    … cena
                                                        N   
              30                                                          N - nabídka
                                                                           
              20

              10



                 0      100 200 300 400
500
600    m   … nabízené množství


-       nízká cena - málo výrobců (ostatní mají vysoké výrobní náklady)
-       platí zde zákon klesajících výnosů - pro větší produkci je třeba více vstupů -> lze jen za vyšší cenu




Zákon rostoucí nabídky - pokud cena určitého zboží roste, pak mají nabízející tendenci vyrábět a prodávat více zboží a naopak (jinak řečeno - vyšší cena produktu přiláká další výrobce a tím se zvýší nabízené množství)



Faktory ovlivňující nabídku:
1.    cena výrobků
2.    výrobní náklady
- pokud jsou náklady nízké, je z hlediska zisku nejlépe vyrábět velké množství statků
- náklady jsou ovlivňovány technickým pokrokem a cenami vstupů
3.    organizace trhu
- zmocňují-li se trhů monopoly, nabídka ↓
4.    změna ceny výrobních substitutů
- dojde-li ke zvýšení jednoho substitutu, sníží se nabídka druhého (substitut - zaměnitelný statek se stejnými užitnými vlastnostmi)
5.
specifické faktory
- jako jsou státní regulace, změny počasí…

Typy nabídky:
1.    dílčí - nabídka jednoho druhu výrobku od různých výrobců
2.    individuální - nabídka jednoho výrobce
3.    agregátní - celková nabídka na trhu, je to součet všech
individuálních nabídek na daném trhu

Hodina č. 11 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:33 | Kavasaky |  Ekonomika
Tržní subjekty

- domácnosti / jednotlivci - vlastníci výrobního faktoru práce (případně dalších výrobních faktorů), prodávají je podnikům a za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby pro uspokojování svých potřeb
                                           - spoluurčují poptávku po zboží, poptávku po penězích, určují nabídku pracovních sil, spoří (půjčují) a platí daně
- podniky / firmy - subjekty vyrábějící zboží za účelem prodeje - kupující a prodávající - cílem účasti podniků na trhu je dosažení zisku
                            - za utržené peníze nakupují výrobní faktory (od domácností) za účelem opakování výroby
                            - určují nabídku zboží, spoluurčují poptávku po zboží a po pracovních silách, půjčující si, platí daně, mohou určovat ceny a mzdy
- stát - cílem účastni na trhu je jeho ovlivňování, může být prodávající (státní podniky) i kupující (státní zakázky)
- působí na trh institucemi a zákonodárnými orgány a prostřednictvím tzv. hospodářské politiky státu
- stanovuje legislativní pravidla fungování trhu, odstraňuje některé negativní dopady činnosti trhu, stimuluje trh apod.




Princip koloběhu hodnot:

firmy umisťují na trh své statky a služby, které kupují domácnosti
domácnosti odevzdávají práci přes trh VF firmám
firmy platí za práci (mzda či plat)
za tyto peníze domácnosti kupují zboží, na trhu zboží
stát vybírá od firem a domácností daně a za to poskytuje veřejné služby
stát poskytuje domácnostem navíc transfery

Hodina č. 9-10 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:31 | Kavasaky |  Ekonomika
Opakování - Hospodářský proces


Trh, typy trhů


-       mezi výrobci a spotřebiteli zboží vznikají tržní vztahy
-       každý výrobci je zároveň spotřebitelem jiného zboží - tím se vytváří trh, ve kterém vzniká soutěživost, čili konkurence mezi kupujícími a prodávajícími

Trh

-       představuje určitý prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou (kupující a prodávající) - kupující mají snahu nakoupit za co nejnižší cenu, prodávající naopak za co nejvyšší cenu prodat
-       na trhu se tedy uskutečňuje akt koupě a prodeje - dochází ke směně
-       je to také systém, který určuje pravidla, podle nichž prodávající a kupující stanovují své ceny, nabízené a kupované množství
-       je to tedy určité místo, kde setkává nabídka s poptávkou a utvářejí se ceny zboží a služeb
-       trh vznikl na určitém stupni dělby práce - rozdělení práce na jednotlivé činnosti vedlo k tomu, že si lidé museli výsledky své produkce mezi sebou vyměňovat

typy trhů:

• územní hledisko
- trhy místní ( oblastní, regionální )
- trhy národní ( v rámci státu )
- trhy světové ( v rámci jednotlivých ekonomik )

• z hlediska počtu zboží
- trhy dílčí ( jediný druh zboží )
- trhy agregátní ( trh veškerého zboží )

• z hlediska předmětu koupě
- trh práce, půdy, kapitálu ( trh výrobních faktorů )
- trh peněz ( finančního kapitálu )
- trh produktů ( výrobků, služeb )

Hodina č. 8 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:30 | Kavasaky |  Ekonomika
Vztahy mezi výrobou a spotřebou

Mezi výrobou a spotřebou existuje vzájemný vztah. Do výroby vstupují statky, které se spotřebovávají - dochází k výrobní spotřebě. Výsledkem výroby jsou potom statky, které se prodávají - dochází k finální spotřebě.

Výše spotřeby ovlivňuje výrobu. Čím vyšší je spotřeba lidí, tím vyšší by měla být výroba. Výroba by se měla odvíjet od spotřeby. Mělo by se vyrobit tolik statků a služeb, které se spotřebují. Výroba je závislá na spotřebě a spotřeba na výrobě.

1. Spotřeba je závislá na výrobě (lze spotřebovat to, co bylo vyrobeno) x výroba je závislá na spotřebě (to co lidé nechtějí spotřebovat se nebude vyrábět)

2. Spotřeba ovlivňuje výrobu (to co se spotřebovává nejvíce se nejvíce vyrábí)

3. Dokonalejší výroba vyvolává nové potřeby (nové výrobky např. CD vyvolávají nové potřeby)

4. Potřeby lidí se mění, rostou kvantitativně i kvalitativně - z toho vyplývá, že výroba se musí neustále přizpůsobovat potřebám lidí, tedy přáním kupujících (vyrábět dokonalejší výroby)

5. Lidé musí spotřebovat vše, co bylo vyrobeno

Hodina č. 7 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:29 | Kavasaky |  Ekonomika
Rozdělování a přerozdělování, směna, spotřeby

Rozdělování a přerozdělování

-       pokud jsou vyrobeny výrobky, které mají sloužit k uspokojování potřeb, je nutné, aby každý člověk měl prostředky pro jejich získání (dnes nikdo nedá nikomu nic zadarmo)
-       v další fázi hospodářského procesu lidé získávají peníze, aby mohli kupovat výrobky a služby a ty pak následně spotřebovávat

rozdělování
-       pokud je vyrobeno to, co výrobci chtěli, je čas na poslední fázi výrobního procesu, kdy každý účastník výroby (který vložil do výroby svůj výrobní faktor) získává svou odměnu:
-            práce - jejími vlastníky jsou zaměstnanci a ti za ni dostávají mzdu
-            přírodní zdroje - vlastníci dostávají tzv. rentu
-            kapitál - vlastníkem může být sám podnikatel (pak dostává jako odměnu zisk) nebo ho podnikatelům půjčují banky (a ty pak jako vlastníci kapitálu dostávají úrok)
-       odměnu pak využijí k tomu, aby si nakoupili statky a služby, které pak spotřebují
-       každý, kdo má nějaké příjmy, musí z těchto příjmů odvádět daně do veřejných rozpočtů
-       část odměny vlastníkům výrobních faktorů je jim tedy odebrána

přerozdělování
-       ne všichni jsou vlastníky výrobního faktoru a ne všichni se mohou účastnit výroby
-       ale i ti, co se nemohou účastnit výrobního procesu (děti, důchodci, nezaměstnaní, nemocní, mentálně postižení…) mají své potřeby, které chtějí uspokojovat spotřebou statků a služeb
-       v naší společnosti nelze nikoho ze spotřeby vyloučit
-       aby byly zajištěny sociální jistoty všem členům společnosti, převzal na sebe roli organizátora sociálního systému stát
-       stát získává peníze pro sociální účely u těch členů společnosti, kteří je mají svůj příjem (každý, kdo získal peníze v procesu rozdělování musí jejich část odvést do státní pokladny ve formě daní a sociálního pojištění) a stát tyto peníze převádí tam, kde jsou třeba
-       tak získají peníze pro nákup statků a služeb i ti, kteří se nemohou účastnit, nebo se nechtějí účastnit výrobního procesu

Směna
-     proces, ve kterém nabízející (výrobci, obchodníci) hledají kupce (poptávající) pro své zboží a služby, aby realizovali svůj zisk
-     směnu lze provést   - směnou naturální - BARTER (výrobky se smění za jiné výrobky nebo suroviny)
      - směnou za peníze

Spotřeba
-    je to proces uspokojení potřeb
-       výroba statků a služeb probíhá ve společnosti součinností mnoha lidí a mnoha podniků
-       vyrobené statky a služby si výrobci vyměňují mezi sebou prostřednictvím tzv. směny - vznikají složité vztahy v celé společnosti, kdy v důsledku dělby práce (každý člověk vyrábí něco jiného nebo jen část toho, co sám potřebuje) jsou všichni výrobci i spotřebitelé tak vzájemně propojeni, že vzniká jednotný hospodářský komplex = hospodářský proces

Hodina č. 6 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:28 | Kavasaky |  Ekonomika
Práce, pracovní činnost

-          práce je cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby
-          práce člověka může mít charakter:
·            řídících činností - zahrnují stanovení cílů podniku, rozhodování, plánování a organizování činností, vedení lidí, kontrolu…
·            výkonných činností - zajišťují plnění úkolů, při nich vznikají výkony - tedy výrobky nebo služby

-         k tomu, aby byla práce vykonána je zapotřebí pracovní síla = souhrn fyzických a
duševních schopností člověka konat práci
-          k vykonávání práce musí být pracovník vybaven určitými předpoklady
-         souhrn předpokladů pro vykonávání určité práce nazýváme kvalifikace = tvoří ji znalosti, dovednosti a návyky, praktické zkušenosti, schopnosti a vlastnosti pracovníka
-         pracovník získává kvalifikaci vzděláváním a výchovou, praktickou činností a celkovým rozvojem vlastní osobnosti

Hlavní produkty práce:
·         Výrobky - jsou to hmotné statky, které uspokojují potřeby lidí (druhy - viz. hodina č. 1)
·         Služby - jsou to činnosti, které svým průběhem uspokojují potřeby lidí (druhy - viz. hodina č. 1)

Pracovní prostředky - jsou to předměty, které pomáhají lidem vytvořit výrobky nebo služby
                                    - zaměstnavatelé jsou jim povinni je poskytnout
                                       - kromě toho jim musí také poskytnout ochranné pracovní prostředky (chrání jejich zdraví)
Pracovní prostředí - místo, kde je práce vykonávána
                                    - prostředí by mělo být bezpečné (měly by být dodrženy zásady bezpečnost) a zároveň takové, aby se v něm pracovník cítil dobře

Odměňování práce
Práce je vzácný výrobní faktor, což ovlivňuje jeho cenu
na trhu práce. Tuto cenu nazýváme mzdou. Velikost mzdy závisí na: množství práce, kvalitě práce, kvalifikaci, poptávce po určitém druhu práce na trhu práce, tržní úspěšnosti práce.

-                     ohodnocení pracovního výkonu je prováděno formou mzdy nebo platu
-                     každý zaměstnanec má za vykonanou práci pro zaměstnavatele nárok na odměnu (za svůj čas, který zaměstnanci věnují plnění příkazů zaměstnavatele, pobírají sjednanou odměnu)

Druhy mezd    
mzda nominální = mzda, kterou se pracovník vydělal jako zaměstnanec když vynaložil svou pracovní sílu a vyjádříme ji v penězích.
mzda reálná = mzda vyjadřující, co si je za utržené peníze pracovník schopen koupit a vyjadřuje se množstvím statků a služeb



Hodina č. 5 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:27 | Kavasaky |  Ekonomika
Výroba, výrobní faktory

Výroba
-          věci k uspokojení potřeb nejsou zpravidla volně v přírodě - produkty přírody (železná ruda, uhlí, ropa…) musí být přeměněny a zpracovány → tyto různorodé činnosti nazýváme výrobou
-          k zajištění své činnosti a k tvorbě výkonů používá podnik výrobní faktory - tedy práci, přírodní zdroje (půdu) a kapitál
-          výroba probíhá ve společnosti za spolupráce mnoha lidí a podniků
-          je to činnost, při které jsou výrobní faktory přetvářeny ve statky (tedy při které člověk přetváří přírodu za použití kapitálu) a služby (neboli produkci)


Výrobní faktory

- jsou předpokladem pro výrobu (vstupy do výroby)

1. Práce
-          je to cílevědomá činnost, která představuje určité vynaložení fyzické a duševní energie člověka
-          jejím nositelem je člověk, který má schopnosti fyzické a duševní

2. Přírodní zdroje
-          jsou součástí přírody, kterou člověk využívá k uspokojování svých potřeb
-          tvoří je nerostné bohatství, půda, vody, lesy, vzduch
-          mají bezprostřední vliv na výsledky výroby
-          některé jsou neobnovitelné (např. zásoby uhlí, nafty…), proto s nimi musí společnost zacházet hospodárně

3. Kapitál
-          používá se ve dvou významech
·          hmotný - je výsledkem lidské práce a jsou jím veškeré kapitálové statky (např. stroje, zařízení, dopravní prostředky a budovy, které člověk používá k výrobě
·          finanční - jsou to peníze a cenné papíry, které slouží k nákupu hmotného kapitálu a zaplacení lidské práce
-          vzniká tehdy, když se vzdáme možnosti užití peněz k osobní spotřebě či spoření
-         je to jakýsi souhrn hodnot všech věčných a peněžních prostředků určených k podnikání, vyjádřený v peněžních jednotkách

kapitál dělíme na:
Vlastní kapitál
-            podnik ho získal od svých majitelů (základní kapitál, kapitálové fondy) a který vydělal svou podnikatelskou činností (fondy ze zisku, nerozdělený hospodářský výsledek minulých let a hospodářský výsledek běžného účetního období)

Cizí kapitál
-            cizí zdroje krytí majetku
-            je závazkem (dluhem podniku, který musí v určené době splatit)
-            není poskytován zadarmo - cenou (náklady) za používání cizího kapitálu je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho získáním (poplatky)
-            obvykle levnější než vlastní kapitál

Hodina č. 4 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:24 | Kavasaky |  Ekonomika
Hospodářský proces, koloběh hospodářského procesu

-       samotný proces uspokojení potřeby se nazývá spotřeba
-       samotné spotřebě však předchází řada činností
-       většinu statků je třeba nejprve vyrobit a protože nikdo není schopen si všechno vyrábět sám, tak většinou využíváme procesů rozdělování a přerozdělování ve společnosti, kdy zaměstnanci v práci a podnikatelé podnikáním získávají peníze ve formě mzdy a zisku nebo formou dávek ze státního rozpočtu
-       takto získané peníze směňujeme za statky, které potřebujeme
-       hospodářský proces = činnosti, které předchází samotnému procesu uspokojení potřeby

Fáze hospodářského procesu:
1.    výroba - jsou vyrobeny statky (případně poskytnuty služby), které mohou lidé spotřebovávat
2.    rozdělování a přerozdělování - každý dostane peníze, aby je mohl nadále směňovat za statky a služby
3.    směna - výměna peněz za statky
4.    spotřeba - užití statků (případně služeb) za účelem uspokojení potřeb

- jednotlivé fáze probíhají neustále a celý cyklus se neustále opakuje

Hodina č. 3 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:23 | Kavasaky |  Ekonomika
Spotřeba, životní úroveň

Spotřeba
- je to proces, kdy jsou užívány statky nebo služby za účelem uspokojení potřeb
- potřeby chtějí uspokojovat spotřebou nejen lidé, ale i firmy (potřebují různé nové stroje, budovy, automobily…)
- spotřeba firem je ale odlišná od spotřeby lidí
- proto spotřebu rozdělujeme ne:
1. spotřeba konečná - spotřeba lidí, konečných zákazníků
2. spotřeba výrobní - spotřeba firem

Životní úroveň
-
Stupeň uspokojování potřeb a podmínky, za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány
-
je to určité množství a kvalita statků a služeb, které lidé spotřebovávají za účelem uspokojení svých potřeb

Ukazatele životní úrovně:

A) Standardní ukazatele
1. reálná mzda - reálný příjem, který vyjadřuje, jak velké množství výrobků či služeb je možné za mzdu koupit
2. spotřeba obyvatelstva - vyjadřuje veškeré výdaje domácností na spotřebu (např. na stravu, ošacení, nájemné…)
3. HDP (hrubý domácí produkt) - je to souhrn statků a služeb vyprodukovaných na určitém území za určité období (co je vyprodukováno, lze pak spotřebovávat)
4. míra inflace - je to růst cenové hladiny (zvyšování cen statků a služeb)
5. investice do bydlení

B) Ukazatele sociální sounáležitosti
1. míra chudoby - udává procento domácností, jejichž příjem je pod hranicí chudoby (v ČR je to 9% domácností)
2. míra nezaměstnanosti - poměr nezaměstnaných
3. mzdová diferenciace - různost (rozdílnost) mezd v jednotlivých sektorech (např. mezi soukromým a státním sektorem, mezi sektorem zemědělství a sektorem služeb atd.)

C) Ukazatele spjaté se strnutím obyvatelstva
1. průměrná délka života - v roce 2009 byla průměrná délka života u mužů 74,2 let a u žen 80,1 let
2. výdaje na zdravotnictví a starobní důchody
3. rozměr závislosti neaktivního obyvatelstva na aktivním

Hodina č. 2 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:21 | Kavasaky |  Ekonomika

Potřeby, statky, služby

Potřeby
-          Potřeba = pociťovaný nedostatek
-          požadavky, které si člověk uvědomuje a pociťuje nedostatek, není-li požadavek splněn
-          člověk si svého nedostatku vědom a má snahu svou činností tento nedostatek odstranit

Dělení potřeb:

dělení podle podstaty potřeb
1.    potřeby fyziologické (biologické) - vyplývají z podstaty člověka jako živé bytosti, jsou přirozené (potřeba jídla, spánku, odpočinku, ….)
2.    potřeby společenské (kulturní) - vyplývají z podstaty člověka jako společenského jedince (potřeba přátelství, lásky, uznání…)

dělení podle počtu osob
1.    potřeby individuální - týkají se člověka jako jednotlivce (potřeba jídla, získání majetku, vzdělání…)
2.    potřeby kolektivní - týká se určité skupiny lidí, např. obyvatel města (potřeba veřejného osvětlení, městské dopravy…), nebo pracovníků určitého podniku (potřeba zajištění bezpečné práce, zdravého pracovního prostředí…)

dělení podle povahy
1.    hmotné (materiální) potřeby - vyjadřují požadavky lidí vlastnit a užívat určité statky a hmotné věci
2.    nehmotné (duševní) potřeby - vyjadřují požadavky lidí získat například určité kvalifikační předpoklady, znalosti či dovednosti (např. studium na vysoké škole či rekvalifikační kurz)

Statky a služby jako prostředky uspokojování potřeb
- lidé uspokojují své potřeby určitými předměty nebo určitou činností - potřeby lidí jsou uspokojovány prostřednictvím nabízených statků či služeb

Statky
-
užitečné předměty nebo hodnoty, které lidé je využívají ve vlastní prospěch

Dělení podle dostupnosti:
1.      volné statky - statky, které jsou neomezeně k dispozici (voda, vzduch, světlo…)
2.      ekonomické statky - vyskytují se v omezené míře a musí se určitým způsobem rozdělovat

Dělení podle použití:
1.      spotřební statky - slouží bezprostředně spotřebě (např. potraviny, uhlí v domácnosti, oděvy, auta…)
2.      kapitálové statky - slouží další výrobě (př. látka na šití oděvů, příze na výrobu tkanin, obráběcí stroje, …)

Dělení podle podoby:
1.    hmotné statky - jedná se většinou o statky, které mají fyzickou podobu (existují) a slouží k uspokojování lidských potřeb
2.    nehmotné statky - nemusí mít fyzickou podobu (např. lidské znalosti či dovednosti)

Služby
- cizí cílevědomé činnosti, při jejichž průběhu lidé uspokojují své potřeby

Dělení služeb:
1.      výrobní - jsou to v zásadě výroby na zakázku
2.      nevýrobní - všechny služby, kdy nevzniká nic nového, dále se dělí na:
a)                       věcné - slouží k navrácení původních funkcí a k údržbě (např. oprava automobilu či rádia)
b)                      osobní - bezprostředně se váží k člověku (zdravotnictví, školství)

Hodina č. 1 – Základní ekonomické pojmy

13. října 2010 v 8:20 | Kavasaky |  Ekonomika
Základní ekonomické pojmy

Úvod do předmětu

Ekonomie
-         věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika
-         jde o ekonomickou teorii

Ekonomika (hospodářství)
-         soubor ekonomických subjektů, jejich vztahů a činností, které slouží k cílevědomému uspokojování potřeb lidí
-         ekonomická praxe

Rozdělení ekonomie

1. Makroekonomie
- ekonomie na úrovni státu - zajímá se o stát a jeho ekonomickou integraci
- zkoumá ekonomické veličiny státu jako celku a hospodářskou politiku vlády (např. inflace, ekonomický růst, daně, nezaměstnanost, strukturu národního hospodářství,
apod.)
- zkoumá cesty vedoucí k zapojení státu do větších ekonomických celků (různé formy ekonomické integrace - např. začlenění do EU, členství v MMF)

2. Mikroekonomie
- ekonomie zabývající se chováním menších ekonomických subjektů (domácností nebo jedinců a firem)
- zkoumá chování ekonomických subjektů v roli kupujících nebo prodávajících, výrobců nebo spotřebitelů, zaměstnanců nebo zaměstnavatelů
- sleduje ekonomické zákonitosti: tvorba cen výrobků, realizace směny zboží a služeb, plánování výroby, výpočet mezd, nástroje propagace, management apod.)